
#Bestof49
Naše požadavky na budoucnost Evropy
VĚTŠÍ BLÍZKOST OBČANŮM, UDRŽITELNOST A BUDOUCÍ ŽIVOTASCHOPNOST.
Pro jednotnou, demokratickou a účinnou Evropskou unii

Konference o budoucnosti Evropy (CoFoE) byla dosud největším projektem EU zaměřeným na účast občanů, který se konal od května 2021 do května 2022 ve Štrasburku, Bruselu, Dublinu, Florencii, Maastrichtu a Varšavě v dalších evropských městech. Náhodně vybraní občané ze všech zemí EU měli možnost přispět svými nápady a přáními pro budoucnost Evropy.
Konference se zaměřila na dialog mezi lidmi, politiky a institucemi. Výsledkem bylo 49 konkrétních návrhů týkajících se například ochrany klimatu, demokracie, digitalizace, sociální spravedlnosti, vzdělávání a zdraví. Cílem těchto 49 návrhů je přiblížit EU jejím občanům, učinit ji udržitelnější a vhodnější pro budoucnost. Výsledky konference by měly pomoci sladit politiku EU s potřebami občanů. S ohledem na tyto výsledky jsme v Pulse of Europe identifikovali některé z pro nás nejdůležitějších návrhů, náš osobní #Bestof49 (k 7. lednu 2025), a podporujeme jejich implementaci do konkrétní evropské politiky.
S ohledem na to požadujeme:
1. Die Abschaffung des Einstimmigkeitsprinzips im Rat der Europäischen Union (#NoVeto)!
(CoFoE Vorschlag 39)

Výchozí pozice a cíl:
EU se musí stát rozhodnější, odolnější a suverénnější, a to jak uvnitř, tak navenek. Jen tak může zvládnout výzvy budoucnosti a otevřít věrohodné vyhlídky pro další kandidáty na členství.
Zásada jednomyslnosti v současné době oslabuje EU kvůli tzv. právu veta, neboť mnoho rozhodnutí na evropské úrovni musí být stále přijímáno jednomyslně v Radě, přičemž efektivnímu rozhodování brání národní egoismus a cílené blokovací politiky. Zásada jednomyslnosti ochromuje EU, pokud jde o naléhavě potřebné legislativní projekty, a snižuje nezbytnou přítomnost EU ve světě. Právo veta de facto vede nejen k politice minimálního konsensu, ale dává také jednotlivým členským státům EU možnost bránit rozhodnutím v celé EU, vydírat kompromisy nebo dokonce podkopávat akceschopnost EU, a tím i její stabilitu.
Až do zásadní reformy smluv EU* umožňují stávající smlouvy EU členským státům přejít od zásady jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou prostřednictvím tzv.„passerelle clauses„* (překlenovacích klauzulí). O tomto přechodu však musí být opět rozhodnuto jednomyslně.
* Dne 22. listopadu 2023 předložil Evropský parlament (dále jen„EP“)v usnesení (P9_TA(2023)0427) (vložte odkaz!) návrhy na změnu Smluv. Kromě mnoha dalších zásadních reformních návrhů usnesení navrhuje podstatně více hlasování kvalifikovanou většinou („QMV“ ) a v řádném legislativním postupu, včetně například rozhodování o sankcích a mezikrocích v procesu rozšiřování EU. Postup podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii („SEU“), tzv. doložka o pozastavení, má být posílen a reformován s cílem chránit právní stát tím, že se ukončí jednomyslnost a rozhodčím orgánem v případě porušení se stane Evropský soudní dvůr („ESD“). Z původního návrhu byl bohužel vypuštěn návrh, aby se o přímých a nepřímých daních rozhodovalo řádným legislativním postupem s QMV.
** Souvislosti: Smlouvy o EU stanoví různé zvláštní doložky passerelle, které se vztahují na šest konkrétních oblastí politiky (společná zahraniční a bezpečnostní politika, čl. 31 odst. 3 SEU; rodinné právo s přeshraničními dopady, čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“); sociální politika, čl. 153 odst. 2 SFEU; politika životního prostředí, čl. 192 odst. 2 SFEU; víceletý finanční rámec, čl. 312 odst. 2 SFEU a posílená spolupráce, čl. 333 SFEU). Smlouvy o EU rovněž stanoví dvě obecné pasivní doložky v čl. 48 odst. 7 SEU. První typ obecné passerelle doložky stanoví, že v případech, kdy Smlouvy vyžadují jednomyslnost, se při rozhodování v Radě Evropské unie přechází od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou. Rozhodnutí týkající se vojenské a obranné politiky jsou zde však vyloučena. Druhý typ obecné passerelle doložky stanoví, že právní akty, které musí být podle smluv přijaty zvláštním legislativním postupem, mohou být přijaty řádným legislativním postupem. Pokud má být použita některá z obecných passerelle doložek, mají národní parlamenty právo veta.
Propojte tento požadavek s CoFoE:
Občané EU v rámci CoFoE v návrhu 39 požadovali zrušení zásady jednomyslnosti.(Strana 83 závěrečné zprávy CofoE)
Ostatní:
Další informace o naší kampani #NoVeto naleznete zde. zde!
o usnesení Evropského parlamentu o návrzích na změnu Smluv ze dne 22. listopadu 2023 zde tímto způsobem!
2. vytvoření evropské obranné kapacity prostřednictvím společné zahraniční a bezpečnostní politiky! (návrh CoFoE 23)

Výchozí pozice a cíl:
Členské státy EU vynakládají na obranu v celosvětovém srovnání značné finanční prostředky, avšak jejich obranná kapacita je znepokojivě nízká. Neuvěřitelné množství peněz daňových poplatníků je promrháno, protože opatření jsou přijímána spíše na národní než na evropské úrovni. Výsledek útočné války na Ukrajině je pro přežití Evropy životně důležitý, neboť nerespektuje územní celistvost suverénního státu, a ohrožuje tak mezinárodní řád a bezpečnost evropských států, zejména ve východní a střední Evropě. Ukrajina by se v současné době nemohla bránit ruskému agresorovi bez podpory USA, není však jisté, zda tato podpora bude pokračovat, zejména po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Právě zde se ukazuje, že členské státy EU musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnostní a obrannou politiku a urychleně vypracovat společné evropské strategie v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Vojenské požadavky na zbraňové systémy by měly být společně stanoveny a definovány na úrovni EU z vojenského hlediska. Evropské zbraňové systémy by pak měly být vyvíjeny a pořizovány v EU. Je třeba posílit operační schopnosti, aby bylo možné provádět tzv. doložku o vzájemné pomoci (čl. 42 odst. 7 SEU), která poskytuje ochranu EU všem členským státům, které jsou napadeny třetí zemí. Potřebujeme evropskou obranu jako silný pilíř v rámci NATO; pilíř, který může v případě potřeby stát i samostatně. EU se musí stát schopnou účinně čelit útokům na integritu EU nebo jiných suverénních států v Evropě politicky i vojensky, aby byl v Evropě obnoven a trvale zajištěn mír, demokracie a sebeurčení.
Propojte tento požadavek s CoFoE:
Občané EU v rámci CoFoE v návrhu č. 23 vyzvali k vytvoření evropských ozbrojených sil. (Strana 65 závěrečné zprávy CoFoE)
Ostatní:
V usnesení EP z 22. listopadu 2023 vyzývá k vytvoření obranné unie, včetně trvale umístěných společných evropských vojenských jednotek a stálé schopnosti rychlé reakce pod operačním velením EU. Společné pořizování a vývoj obranného vybavení by měla financovat EU ze svého rozpočtu, přičemž by o něm měl spolurozhodovat a kontrolovat jej Parlament. Navrhuje se rovněž, aby byly odpovídajícím způsobem upraveny kompetence Evropské obranné agentury.
3. Die Stärkung der europäischen Außengrenzen als Bestandteil einer
gemeinsamen Migrationspolitik und eines gesamteuropäischen Asylsystems!
(CoFoE Vorschlag 42)

Výchozí pozice a cíl:
Otázky migrace a azylu dominují domácí politice mnoha členských států EU a s vzestupem pravicově populistických a krajně pravicových stran ohrožují naši společnou budoucnost. Šíří se pocit ztráty kontroly. S rostoucími krizemi ve světě utíká ze svých domovských zemí stále více lidí. Do Evropy je stále častěji přivážejí profesionální převaděči, ačkoli podle současných zákonů zde mají budoucnost jen někteří z těchto uprchlíků. Mnozí se při útěku utopí ve Středozemním moři. Kvůli nedostatku evropských předpisů členské státy opakovaně provádějí hraniční kontroly na vnitřních hranicích EU v rozporu s evropským právem.
Žádný členský stát nemůže tyto problémy vyřešit sám. Čím více se vláda spoléhá na národní suverenitu, tím menší je pravděpodobnost, že se jí podaří vypořádat s naléhavými problémy migrace a azylu. Evropské smlouvy již uvádějí, že je zapotřebí společné azylové a přistěhovalecké politiky a politiky ochrany vnějších hranic, která bude založena na solidaritě členských států (článek 67 SFEU*).
Vyzýváme proto k dalšímu rozšíření celoevropských předpisů, zejména:
- Pevné vnější hranice EU, aby se lépe zabránilo nelegálnímu přistěhovalectví a aby se zabránilo kontrolám na vnitřních evropských hranicích;
- evropský azylový systém s předběžným posouzením mimo EU, nejpozději na vnějších hranicích;
- evropské předpisy o přistěhovalectví, které se uplatňují v domovské zemi, a
- uzavírání migračních dohod se třetími zeměmi.
Aby bylo možné účinně chránit vnější hranice EU, musí být agentura Frontex plně europeizována a rozvinuta, vybavena a strukturována tak, aby mohla chránit EU jako prostor svobody, bezpečnosti a práva a zároveň respektovat právo na azyl a lidská práva.
Je na nás všech, abychom se za tyto cíle postavili. Koneckonců vyžadují nejen ochotu investovat do zabezpečení vnějších hranic EU, ale také odvahu vzdát se národní suverenity. Zejména v této oblasti politiky pouze sdílená suverenita nakonec vytváří větší suverenitu.
*Článek 67 SFEU
(1. Unie tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva, který respektuje základní práva a různé právní systémy a tradice členských států.
(2. Zajistí, aby osoby nepodléhaly kontrolám na vnitřních hranicích, a vypracuje společnou politiku v oblasti azylu, přistěhovalectví a kontrol na vnějších hranicích, která bude založena na solidaritě mezi členskými státy a bude přiměřená vůči státním příslušníkům třetích zemí.
Propojte tento požadavek s CoFoE:
V rámci CoFoE občané EU v návrhu 42 vyzvali k posílení úlohy EU v boji proti nelegální migraci a k posílení vnějších hranic EU při dodržování lidských práv. (Strana 86 závěrečné zprávy CoFoE)
Ostatní:
V usnesení EP z 22. listopadu 2023 vyzývá EU jako takovou, aby posílila společnou přistěhovaleckou politiku EU přijetím vhodných a nezbytných opatření k zabránění nelegálního překračování hranic, a navrhuje, aby migrační politika EU zohledňovala hospodářskou a sociální stabilitu členských států, dostupnost kvalifikované pracovní síly na vnitřním trhu a účinné řízení migrace při respektování spravedlivého zacházení se státními příslušníky třetích zemí.
4. Ambitionierten Klimaschutz durch sozialverträgliche Umsetzung des #EUGreenDeal!
(CoFoE Vorschläge 1, 3, 4, 5)

Výchozí pozice a cíl:
Klimatická krize postupuje rychleji, než si mnozí uvědomovali. Množství CO2 v atmosféře a teplota Země stále rostou. Ekologické katastrofy, jako jsou lesní požáry, bouře, sucha a povodně, jsou stále častější. Musíme naléhavě změnit směr, než dosáhneme nevratných zlomových bodů. Pro Evropu je nezbytná transformace příležitostí. Pokud EU nebude jednat nyní, hrozí, že ztratí nejen svou průkopnickou roli, ale také technologický náskok. Rozvojem technologií a inovací šetrných ke klimatu v Evropě se však EU může stát lídrem a také dlouhodobě zajistit svůj hospodářský rozvoj. V rámci„Zelené dohody“si EU stanovila ambiciózní cíle. Do roku 2050 se má EU stát klimaticky neutrální. Cílem balíčku „Fit for 55“ je snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Opatření k dosažení těchto cílů musí být řešena ambiciózně.
Vyzýváme k tomu, aby nezbytná transformace naší ekonomiky byla prováděna sociálně odpovědným způsobem a aby byla využita jedinečná příležitost ke snížení stávajících systémových nerovností. Evropská „zelená dohoda“ je založena na principu solidarity, ale její konkrétní realizace je z velké části v kompetenci členských států. Finanční nástroje plánované EU, jako je plán obnovy EU „Nová generace EU“, Sociální fond pro oblast klimatu, rozšířený Fond pro modernizaci a inovace, rozšíření cen uhlíku a dražba povolenek v rámci obchodování s emisemi, jakož i mechanismus úpravy hranic uhlíku („CBAM“), vytvářejí dodatečné příjmy k zajištění spravedlivého přechodu s přihlédnutím k zásadě „znečišťovatel platí“. Současně budou environmentální normy rozšířeny i za hranice EU.
Příjmy z výše uvedených kontrolních nástrojů CO-2 však musí být rozděleny spravedlivě. Je třeba chránit zranitelné skupiny obyvatelstva, zejména před energetickou chudobou a problémy s mobilitou. Podporovány musí být také dodávky důležitých podniků. Příjmy však musí být využity také k podpoře inovativních výrobků a technologií a k vytváření udržitelných, místních a kvalifikovaných pracovních míst v celé EU. Je třeba ambiciózně podporovat stanovení cen za emise CO 2, zejména v oblasti nákladní dopravy, aby bylo dosaženo regionálnějšího hospodářství. Evropské emisní limity CO 2 musí být co nejrychleji dodrženy.
Propojte tento požadavek s CoFoE:
V návrzích 1, 3, 4 a 5 CoFoE občané EU požadovali udržitelnou, spravedlivou, ke klimatu šetrnou a cenově dostupnou produkci potravin, energetickou nezávislost se spravedlivými dodávkami dostatečného množství cenově dostupné a udržitelné energie pro občany EU a rozvoj oběhového hospodářství prostřednictvím udržitelných výrobků a výroby v EU. (strany 43, 45, 46 a 47 závěrečné zprávy CoFoE)
5. Die Umsetzung der Europäischen Säule sozialer Rechte und eine Wirtschafts-politik, die für alle Menschen funktioniert!
(CoFoE Vorschlag 14)

Výchozí pozice a cíl:
Požadujeme Evropu, která chrání. Evropu, která zbaví lidi strachu z budoucnosti. Proto prosazujeme více celoevropských předpisů v oblasti sociální politiky týkajících se harmonizace a minimálních sociálních požadavků, které by lidem poskytly jistotu a důvěru v budoucnost, a to i v době krize.
Velký Evropan Jaques Delors, který zemřel v prosinci 2023, řekl: „Nikdo se nezamiluje do jednotného trhu“. Jednotný evropský trh sám o sobě sociální tržní hospodářství nevytvoří. Voláme proto po evropské hospodářské a finanční politice, která nepovede ke zbídačení a obavám ze sociálního úpadku, ale naopak poskytne jistotu a důvěru v budoucnost, a to i v době krize. K dosažení tohoto cíle je třeba harmonizovat předpisy sociální politiky v celé Evropě.
Mnohé iniciativy EU, jako je evropský příspěvek na zkrácenou pracovní dobu (SURE) vytvořený pro případ krize, směrnice o vysílání pracovníků proti mzdovému dumpingu, evropské předpisy o minimální mzdě a Evropský sociální fond, ukázaly, jak důležité je myslet nejen na trhy, ale také na ochranu lidí.
Žádáme proto, aby byl sociální pilíř stanovený ve Smlouvách o Evropské unii výrazně rozšířen, aby sociální tržní hospodářství (čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU), které je zde rovněž zakotveno, mohlo plnit svou funkci podpůrného prvku evropských demokracií. To zahrnuje zejména posílení úlohy sociálních partnerů na evropské úrovni, fungující systémy zdravotní péče (vývoj společných evropských ukazatelů, společná politika zásobování léky, ochrana proti pandemiím atd.) a prevenci mzdového a daňového dumpingu. Aby bylo možné zakročit proti daňovému dumpingu a daňovým rájům v EU, bylo by nezbytné ukončit princip jednomyslnosti (viz náš požadavek č. 1), zejména v daňových otázkách. Hospodářská konvergence musí být realizována prostřednictvím vhodných strukturálních a regulačních politických opatření, aby sociální politika nezůstala pouhou opravnou operací. Ve stejném duchu je třeba usilovat o zavedení minimálních sociálních a ekologických standardů i v obchodní politice.
Pokud jsou vládní investice nezbytné pro klimatickou transformaci (Green Deal), nesmí to vést ke škrtům v rozpočtu v jiných důležitých oblastech.
Propojte tento požadavek s CoFoE:
V rámci CoFoE občané EU v návrhu č. 14 vyzvali k posílení úlohy EU v sociální politice a k plnému provádění Evropského pilíře sociálních práv a jeho akčního plánu. Vyzvali zejména k definování minimálních požadavků a harmonizaci předpisů, zejména v oblasti zdraví. (Strana 58 závěrečné zprávy CoFoE)
6. Wir fordern die Einführung von Europakunde als Pflichtfach an allen Schulen in der EU!
(CoFoE Vorschlag 37.2)

Výchozí pozice a cíl:
Rozhodnutí EU pronikají do všech oblastí života občanů EU: práce, volný čas, nakupování, zdraví, cestování, vzdělávání, bezpečnost a mnoho dalších. S pokračujícím procesem evropské integrace bude její vliv dále růst. Nicméně ne všichni občané výhody EU uznávají a dokonce je stále častěji zpochybňují.
Pouze pokud občané EU pochopí význam EU pro společnou budoucnost Evropy, mohou se postavit za evropskou myšlenku a politicky se angažovat. To vyžaduje základní znalosti o EU a Evropě.
Proto požadujeme, aby se„evropská studia“stala povinným předmětem na všech všeobecných a odborných školách v Evropě, aby se posílilo evropské povědomí a evropská příslušnost a aby se umožnila politická účast.
S tím jsou podrobně spojeny následující cíle:
- Pochopení EU: racionální a emocionální uchopení její historie, fungování a perspektiv.
- Uznávání evropských hodnot*) a jejich významu pro mír a demokracii.
- Zprostředkovat znalosti o často složitých rozhodnutích EU, aby se přiblížila související budoucí perspektiva a zvýšila odolnost vůči populismu.
- Zachycení evropského rozměru v politických rozhodnutích v EU
- Pohled na národní a regionální dějiny v evropském kontextu
- Zpochybňování národních vzorců myšlení a přijímání nových perspektiv.
- Podpora mezinárodního porozumění
- Posilování důvěry ve společné Evropě
- Schopnost rozvíjet budoucí perspektivy Evropy
* Článek 2 SEU: Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.
Propojte tento požadavek s CoFoE:
Občané EU v rámci CoFoE v návrhu 37.2 požadují zajištění minimální úrovně vzdělání o EU a zejména o jejích demokratických procesech, včetně historie evropské integrace a evropského občanství. (strana 80 závěrečné zprávy CoFoE)
Ostatní:
V usnesení EP ze dne 22. listopadu 2023 vyzývá EU, aby jako taková vypracovala společné cíle a normy pro vzdělávání, které podporují demokratické hodnoty a právní stát, jakož i digitální a ekonomickou gramotnost, a aby podporovala spolupráci a soudržnost mezi vzdělávacími systémy při respektování kulturních tradic a regionální rozmanitosti. V zájmu zvýšení mobility pracovních sil mají být rovněž vypracovány společné normy pro odborné vzdělávání a přípravu.
7. evropeizace evropských voleb prostřednictvím vytvoření nadnárodních seznamů! (návrh CoFoE 38)

Výchozí pozice a cíl:
Občané EU volí společný Evropský parlament, ale ve svém členském státě mohou volit pouze jednu národní stranu. V současné době se do EP volí de facto ve 27 dílčích národních volbách. V důsledku toho neexistuje společný evropský politický rozhodovací proces pro občany EU. Občané EU při tvorbě volebních programů pro evropské volby spíše zůstávají ve svých „národních silech“. Nadnárodní debaty na úrovni občanů jsou vzácné. Evropská politika je proto obvykle vnímána optikou příslušného státu. Dokonce i způsoby volebního procesu jsou stále v zásadě regulovány na národní úrovni. Vyzýváme proto k evropeizaci evropských voleb.
EP o tom rozhodl 3. května 2022, ale řada členských států to blokuje, což znamená, že reforma nemůže být provedena pro evropské volby v roce 2024. Jelikož je však plánovaná reforma klíčová pro posílení evropské demokracie, je zapotřebí angažovanosti občanů EU, aby bylo zajištěno, že reforma bude moci být provedena v novém legislativním období.
Rozhodnutí EP zejména stanoví
- aby byl postup hlasování v evropských volbách standardizovanější a
- aby byl na hlasovací lístek pro volby do Evropského parlamentu přidán druhý hlas.
Díky tomuto druhému hlasování by mělo být možné volit celoevropské volební seznamy s celoevropskými programy, přičemž zpočátku by se prostřednictvím tzv. nadnárodních seznamů volila pouze malá část poslanců Evropského parlamentu*. Dlouhodobým cílem je vytvoření efektivních evropských stran, z nichž každá bude kandidovat do EP v celé EU s celoevropským programem.
Cílem této reformy je
- demokratické a nadnárodní veřejné diskuse,
- zlepšit účast občanů EU na rozhodovacích procesech EU,
- posílit vazbu mezi Evropským parlamentem a jeho voliči a
- posílit úlohu Evropského parlamentu ve vztahu k ostatním orgánům EU.
*Při prvním hlasování by občané EU nadále hlasovali pro národní seznam, při novém druhém hlasování by měli možnost hlasovat také pro nadnárodní seznam. Zpočátku by se prostřednictvím nadnárodních seznamů volila pouze malá část ze 751 poslanců Evropského parlamentu v celoevropském volebním obvodu, čímž by byla předepsána závazná zeměpisná rovnováha.
Propojte tento požadavek s CoFoE:
V rámci CoFoE se občané EU touto otázkou zabývali v návrhu 38. (Strana 81 závěrečné zprávy CoFoE)
Ostatní:
Usnesení Evropského parlamentu o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách 03. května 2022 (P9_TA(2022)0129). Další informace jsou k dispozici zde:.
8. Die Einführung einer gemeinsamen (zweiten) Amtssprache in jedem EU-Mitgliedsstaat zur Stärkung der europäischen Identität
(CoFoE Vorschlag 48.2)

Výchozí pozice a cíl:
Evropa je kontinentem rozmanitosti. Tato rozmanitost tvoří kulturní, jazykové a filozofické bohatství našeho kontinentu. Ne nadarmo je politickým mottem EU „Jednota v rozmanitosti“. Jazyková rozmanitost musí být zachována a překlad zůstane vždy součástí evropského života.
V EU, která má v současnosti 27 členských států, existují tři tzv. 3 pracovní jazyky a 24 úředních jazyků. Všechny důležité texty EU jsou překládány do všech těchto 24 úředních jazyků. Dosud neexistuje žádný společný úřední jazyk nebo úřední pracovní jazyk, který by se používal ve všech členských státech EU. Mnoho občanů EU se učí cizí jazyk, obvykle angličtinu, ale mnozí z nich ji ovládají jen průměrně. S postupujícím integračním procesem EU a také s ohledem na její rozšíření je společný druhý jazyk nezbytný pro zásadní zlepšení komunikace v rámci Evropy. Jazykové znalosti jsou stále důležitější, zejména pro orgány veřejné správy (např. bezpečnost a spravedlnost) a v pracovním životě. Tím se také zvýší efektivita spolupráce a ušetří se náklady na překlady a administrativu.
Vyzýváme proto k postupnému zavedení* druhého společného úředního jazyka ve všech členských státech EU, aby se zlepšila komunikace v Evropě. Společný aktivní jazyk EU rovněž posiluje evropskou identitu a soudržnost v Evropě.
Jelikož EU nemá v této oblasti vlastní regulační pravomoci, vyzýváme Evropskou radu a jednotlivé členské státy, aby se touto otázkou zabývaly.
* Proces zavádění: Všechny členské státy EU by měly postupně zavést společný úřední jazyk jako další úřední jazyk. Zpočátku by měl být druhý úřední jazyk zaveden na správních úřadech. Kromě příslušného národního úředního jazyka pak musí mít úřady odpovídající formuláře žádostí a internetové stránky v druhém jazyce a každý úřad musí mít dostatek úředníků, kteří tento druhý jazyk dobře ovládají. Pokud by byly technické systémy harmonizovány, umožnilo by to účinnou přeshraniční spolupráci. Občané a podniky v EU by rovněž měli prospěch ze zvýšené administrativní spolupráce. Mohli by vyřídit řadu úředních záležitostí v místě svého bydliště nebo sídla společnosti, i když se příslušný orgán nachází v jiném členském státě EU. Příklad: Německý občan požádá o vydání cestovního pasu na francouzském obecním úřadě, který žádost postoupí do Německa a obdrží cestovní pas z Německa, aby jej předal žadateli. Druhý úřední jazyk by přispěl k jazykové kompetenci, a tím i k mezinárodní konkurenceschopnosti společnosti.
Propojte tento požadavek s CoFoE:
Občané EU v rámci CoFoE v návrhu 48.2 vyzvali k podpoře mnohojazyčnosti jako mostu k jiným kulturám již od útlého věku. Učení se aktivnímu jazyku EU jinému než mateřskému jazyku na co nejvyšší úrovni je považováno za nezbytné. (Strana 90 závěrečné zprávy CoFoE)
Ostatní:
Usnesení Evropského parlamentu o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách 03. května 2022 (P9_TA(2022)0129). Další informace jsou k dispozici zde:.
Tato prohlášení mají pouze informativní charakter v souvislosti s projektem „Bestof49“ společnosti Pulse of Europe e.V. a nečiní si nárok na správnost nebo úplnost. Vycházejí z aktuálního stavu (v současnosti: 07.01.2025). Vyhrazujeme si právo kdykoli provést změny a doplnění.
Otevřený dopis k federálním volbám 2025
V rámci našeho projektu #Bestof49 jsme poslali otevřený dopis s našimi požadavky na budoucnost Evropy poslancům německého Spolkového sněmu a kandidátům do Spolkového sněmu v téměř všech volebních obvodech. Náš dopis byl zaslán poslancům a kandidátům z následujících stran: CDU/CSU, SPD, Bündnis 90/Die Grünen, FDP, Die Linke a VOLT. Touto kampaní chceme přenést evropský dialog na místní úroveň a dát politickým činitelům jasně najevo, že potřebujeme silnou, jednotnou a udržitelnou Evropskou unii.
Jsme rádi, že můžeme náš otevřený dopis znovu zpřístupnit na našich webových stránkách:
#Bestof49 – V kontextu CoFoE
Konference o budoucnosti Evropy (CoFoE) byla sérií debat vedených občany, které se konaly od května 2021 do května 2022 ve Štrasburku a Bruselu a v různých evropských městech, včetně Dublinu a Florencie. Cílem CoFoE bylo posílit evropskou demokracii a aktivně zapojit občany do politických procesů Evropské unie prostřednictvím jejich přímé účasti. Celkem 800 náhodně vybraných občanů ze všech členských států EU bylo vyzváno, aby vyjádřili své názory a představy o utváření společné evropské budoucnosti.
Na čtyřech tzv. občanských fórech diskutovalo 200 účastníků během tří víkendů o důležitých tématech, jako je ochrana klimatu, demokracie, digitalizace, sociální spravedlnost, vzdělávání a zdraví. Vypracovali celkem 326 evropských politických opatření. Ta pak byla předložena plénu konference, které se skládalo z téměř 500 členů, včetně 80 delegovaných občanů ze čtyř občanských fór, jakož i zástupců tří institucí EU, národních parlamentů, sociálních zájmových skupin a konečně 27 tzv. národních zástupců občanů ze všech členských států EU. Výsledkem několika zasedání celého pléna konference, doprovázených dalšími diskusemi v menších pracovních skupinách, bylo nakonec celkem 49 návrhů, které odrážejí obavy a přání občanů v souladu s politickými účastníky CoFoE. Těchto 49 návrhů má sloužit jako základ pro budoucí politická rozhodnutí v EU. Ukazují, jak důležité je zapojit hlasy občanů do procesu politického rozhodování.
Konference tak představovala významný krok směrem k inkluzivnější a participativnější evropské politice. Na pozvání Spolkového ministerstva zahraničí se plenárního zasedání konference CoFoE zúčastnilaStephanie Hartungová, místopředsedkyně správní rady Pulse of Europe, jako národní zástupkyně občanů Spolkové republiky Německo. Její osobní dojmy z tohoto mimořádného experimentu evropské občanské participace naleznete zde:




Užitečné odkazy
V této části přinášíme výběr relevantních odkazů a dalších informací o konferenci o budoucnosti Evropy (CoFoE), která by měla poskytnout cenné poznatky a výsledky politických diskusí. Kromě toho bychom rádi poskytli další užitečné zdroje, které umožňují hlubší vhled do aktuálních politických otázek a realizace požadavků. Tyto odkazy mají podpořit dialog a poskytnout možnost aktivně se podílet na tvorbě politiky.
Účastnit se a podporovat
Zapojte se s námi do toho, co je vám blízké: Svoboda, mír, solidarita a udržitelné evropské soužití. Ať už svou účastí na shromážděních, formátech, kampaních, darem nebo dobrovolnou prací v některém z našich městských nebo projektových týmů – můžete osobně významně přispět k ochraně Evropy a jejích hodnot.